Alois Nebel

9. října 2011 v 9:03 | wennyTHEgenius |  Film

O filmovém zpracování komiksu Alois Nebel toho bylo v poslední době napsáno tolik, že by si člověk snad opravdu myslel, že u nás konečně spatřilo světlo světa něco převratného. Stohy článků o tom, jak v podstatě na koleně po několik let vyvíjený film nadchl diváky na festivalu v Benátkách a hned na to byl ještě před svou oficiální premiérou vybrán jako český kandidát na Oscara, dostaly nezávislý snímek o nádražákovi z podhůří Jeseníků do všeobecného povědomí českého národa a slovo rotoskopie se teď skloňuje snad úplně všude.

Je tedy Alois Nebel opravdu tak výjimečný? Ano i ne. Na české poměry se jedná o dílo značně netradiční a atmosférické. Povídání o stavu českého filmu, který jakoby podle šablony plive jednu více či spíše méně povedenou tragikomedii za druhou, by bylo na delší dobu. Proto není divu, že každý takový snímek, jakým je Alois Nebel, rozvíří vody malého českého rybníčku, a když už nic, zaslouží si jeho tvůrci alespoň obdiv za odvahu.

Alois Nebel je tedy na české poměry snímkem značně netradičním, ať už svým stylem vyprávění, nebo svou formou. Pravdou je, že kdyby film nevyužíval rotoskopie, tedy metody, kdy jsou jednotlivá filmová políčka natočená se skutečnými herci překreslována nejdříve ručně a poté za pomocí počítače (a nejedná se o nic převratného, vzpomeňme např. film Temný obraz), nejspíš by nebyl ani pro média natolik zajímavý a kiny by prosvištěl bez většího povyku.

Tato forma filmu rozhodně sluší. Neutuchající průtrže deště v temném prostředí Jeseníků roku 1989 jsou velmi atmosférickou podívanou, která vás tu pohladí po duši, tu řádně zneklidní. Černobílé výjevy (tedy spíše v barvách šedi) celkem věrně kopírují styl, který kreslíř (a zpěvák a kytarista jesenických Priessnitz) Jaromír Švejdík aka Jaromír99, inspirován Sin City Franka Millera, vytvořil v komiksové trilogii. Prostředí Jeseníků a jejich neutuchající neklidná atmosféra, která přetváří lidi ve svérázné postavy, tak byla představena na výbornou. A vězte, že vím, o čem mluvím, protože znám tento kout naší republiky velmi dobře.

Horší už je to se stránkou scénáristickou. Původní autorská dvojice Jaromír Švejdík a Jaroslav Rudiš jakoby nevěděli, jak své komiksové dítko vzít a přetvořit ho pro filmový formát. Komiks jako takový (až na pár hluchých míst) funguje dokonale, spíše než o příběh se stará o vnitřní rozpoložení hlavní postavy, o jeho "mlhy", odhalující temnou historii jesenického pohraničí, a o vzpomínání na minulost, které z něho vytváří povedený atmosférický propletenec několika osob žijících či spíše přežívajících ve svérázném kraji. Pořádný děj má ve skutečnosti až finální díl komiksové trilogie, ve kterém celý příběh graduje a který je ním uzavřen. Tedy pokud se o nějakém větším příběhu dá mluvit. Samotný komiks je totiž postaven spíše na atmosféře a právě onom spletenci menších příběhů z Jesenických hor.

Autorům ale bylo již od počátku jasné, že takto se film vyprávět nedá a rozhodli se předlohu značně okleštit. A to tím způsobem, že všechny ty malé příběhy odstranily a zůstal jen hlavní děj, který žádným dějem v podstatě ani není. Co hůř, spolu s nimi zmizely i veškeré motivace postav, bez kterých divák tápe a film tak úplně nefunguje. Bohužel. A nezachrání to ani výborní herci v čele s Miroslavem Krobotem v titulní roli. Těžko říct, jestli za to může nerozhodnost scénáristů nebo částečná nezkušenost režiséra Tomáše Luňáka.

Ne že by byl Alois Nebel špatný zážitek. Z kina budete odcházet spokojeni minimálně díky atmosféře nebo díky tomu, že u nás konečně někdo natočil film, který trošku vybočuje. Pokud jste ale četli komiks, budete pravděpodobně trošku zklamaní, protože budete vědět, že to mohlo dopadnout mnohem lépe.


Co se ovšem velmi povedlo, je comeback Václava Neckáře pro nazpívání ústřední písně. Enjoy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama